Tohle veliké přátelství se datuje od mých šesti let, kdy jsem od svých skvělých rodičů dostala k Vánocům svého prvního pejska, velšteriera Patrika z Tara. Jak já jsem po pejskovi toužila. A s ním přišlo i krásné přátelství mezi naší rodinou a majiteli této chovné stanice. Dětství jsem s nimi často trávila na výstavách a na soutěžích v norování. V osmnácti letech jsem se zakoukala do většího plemene, do plemene německý ovčák. Každý víkend jsem trávila na cvičáku, následovaly zloušky z výkonu a výstavy. Můj první NO byl Brando z Golha, ale jím zároveň skončilo jedno období – období psů. Jak to tak už někdy bývá, zcela náhodou jsem přišla ke své první fence NO,(byla u svého majitele týraná), Drině z Golha.Moje nezapomenutelná ovčanda Drina. Děkuji Ti za všechno Drinuško, nikdy na tebe nezapomenu. A tak jsem si v r. 1979 založila CHS NO Z Levohradecka. Mýma rukama prošlo mnoho jedinců tohoto plemene, byla jsem s nimi šťastná. Časem se ale změnily mé rodinné i bytové poměry a doma jsem měla postupně dvě fenky baseta a jednu fenku zlatého retrivra, která nám umřela v náručí po několikaletém boji s rakovinou. Tím měla skončit dlouhá etapa mého života - život s pejsky. Už nikdy žádného psa! Předsevzetí pěkné, jen s jednou věcí jsem nepočítala. V roce 2009 si syn přivedl k nám domů přítelkyni, která si sebou vzala svého pejska, bišonka Erose. Chvíli jsme s manželem odolávali, ale každý, kdo zná bišonky, mi potvrdí, že je to naprosto marný boj..A tak jednoho dne večer manžel zavelel:“ Sežeň fenku!!“ Víc jsem slyšet nemusela - jenže… fenky se snad nerodí, prostě nejsou. Děkuji náhodě, (a opět naší Terezce), že jsem se díky ní seznámila s paní Ivanou Slapničkovou, dlouholetou úspěšnou chovatelkou bišonků. Ta si se mnou opravdu užila, neustále jsem jí volala, otravovala a škemrala. Den D nastal 15.8.2009. Zazvonil mi mobil a ještě ten den jsme si jeli pro vysněnou fenku !!!!. Jmenuje se Demoniaca Bianco Amore, neboli Demi, Demča, Demoušek, Demajzna, Kulivočko.. A vše začalo znovu. Výstavy, bonitace, v roce 2011 založení mé nové chovatelské stanice bišonků Marlen Bohemia. A také poznání, že jsem došla až na konec cesty v hledání nejdokonalejšího a nejkrásnějšího plemene. Bišonek je krásná, poslední a jediná volba po celý zbytek mého života.